Manjushri řekl: „Je tu dcera Dračího krále Sāgara, které je teprve osm let. Je moudrá; Její schopnosti jsou bystré; a také dobře zná všechny schopnosti a činy vnímajících bytostí. Dosáhla síly rozpomínání se. Uchovává všechny hluboké tajné poklady, které ji Buddhové naučili, vstupuje do hluboké meditace, a je schopna dobře rozeznat všechny Dharmy. „Okamžitě si vytvořila myšlenku Bódhi (osvícení) a dosáhla stupně ne-vracení se. Má neomezenou výmluvnost a myslí na vnímající bytosti s takovým soucitem, jako by to byly Její vlastní děti. Její ctnosti jsou dokonalé. Její myšlenky a vysvětlení jsou jemné a rozsáhlé, milosrdné a soucitné. Má harmonickou mysl a dosáhla Bódhi (osvícení).“Bódhisattva Prajñākūṭa řekl: „Vidím Shakyamuni Tathāgatu, který nepřetržitě vykonává obtížné a přísné praktikování po nezměrné kalpy (eony), a při hledání cesty Bódhi (osvícení) hromadí zásluhy a ctnosti. Při pohledu do velkého rozmanitého vesmíru není jediné místo ani velikosti hořčičného zrnka, kde by tento Bódhisattva neobětoval Svůj život pro dobro vnímajících bytostí. Teprve poté dosáhl úplného osvícení. Je těžké uvěřit, že tato Dračí dívka okamžitě dosáhne úplného osvícení.“Než domluvil, náhle se v Jejich přítomnosti objevila dcera Dračího krále. S úctou se poklonila Buddhovi, ustoupila stranou a pronesla tyto chvalozpěvy: „Buddha je hluboce zběhlý Ve vlastnostech dobra a zla, A zcela osvěcuje deset směrů. Jeho jemné a čisté Dharma tělo Je obdařeno dvaatřiceti znaky; S osmdesáti dobrými vlastnostmi Je Jeho Dharma tělo uctíváno. Je uctíván dévy i lidmi, A ctěn draky. Neexistuje vnímající bytost, Která by Mu nevzdávala hold. Navíc to, že dosáhnu osvícení, když Ho uslyším, Může vědět jen Buddha. Zjevím učení Mahāyāny A zachráním trpící vnímající bytosti.“Tehdy Śāriputra promluvil k Dračí dívce a řekl: „Říkáš, že brzy dosáhneš Nejvyšší stezky. Tomu je těžké uvěřit. Proč tomu tak je? Ženské tělo je znečištěné; není vhodnou nádobou pro Dharmu. Jak můžeš dosáhnout Nejvyššího osvícení? Cesta Buddhy je dlouhá. Člověk jí může dosáhnout pouze po pilném provádění přísných praktik, a po úplném procvičení dokonalostí v průběhu nezměrných kalp (eonů). Ženské tělo má navíc pět překážek. První z nich je neschopnost stát se velkým Brahmou. Druhou je neschopnost stát se Śakrou. Třetí je neschopnost stát se Mārou, a čtvrtou je neschopnost stát se Králem otáčejícím kolem Dharmy (Cakravartinem). Pátá je neschopnost stát se Buddhou. Jak se můžeš se Svým ženským tělem rychle stát Buddhou?“Poté Dračí dívka předložila Buddhovi vzácný drahokam v hodnotě velkého mnohotvárného vesmíru, a Buddha jej přijal. Dračí dívka promluvila k Prajñākūṭa Bódhisattvovi a vznešenému Śāriputrovi, řekla: „Nabídla jsem vzácný drahokam a Bhagavat ho přijal. Bylo to provedeno rychle, nebo ne?“ Odpověděli: „Bylo to provedeno nesmírně rychle!“ Dračí dívka řekla: „Díky svým transcendentním schopnostem sledujte, jak se stanu Buddhou ještě rychleji.“ Pak všichni přítomní viděli, jak se Dračí dívka okamžitě proměnila do mužské podoby, zdokonalila praktikování Bódhisattvy, odešla do Vimalā (Čisté) Země na jihu, usedla na drahokamový lotosový květ, a dosáhla Nejvyššího, Úplného osvícení, obdařena dvaatřiceti znaky a osmdesáti vynikajícími vlastnostmi, a vykládala Pravou Dharmu všude pro dobro všech vnímajících bytostí v deseti směrech.Tehdy Bódhisattvové, Śrāvakové, osm druhů dévů, draci a tak dále, lidé i ne-lidé ze Sahā (světského) světa, všichni z dálky viděli, že se Dračí dívka stala Buddhou a všude učila Dharmu pro dobro lidí a dévů v tomto shromáždění. Velmi se radovali a z dálky Ji uctívali. Po vyslechnutí Dharmy se nevyčíslitelné množství vnímajících bytostí stalo osvícenými a dosáhlo stádia ne-vracení se. Nevyčíslitelný počet vnímajících bytostí obdržel předpovědi svého budoucího buddhovství. Vimalā (Čistá) země se otřásla šesti způsoby. V Sahā (světském) světě byly tři tisíce vnímajících bytostí, které toužily stát se osvícenými a obdržely předpovědi o svém budoucím dosažení buddhovství. Bódhisattva Prajñākūṭa, Śāriputra a celé shromáždění to mlčky přijali a uvěřili tomu. ~ Lotosová sútra, kapitola 12
A tak se poklonili nebo Jí zpovzdálí vzdali úctu a uvěřili Jí. Dokonce i Manjushri jim to říkal, oni tomu nevěřili, protože Ona je žena. „Jak se může stát osvícenou a Arhatem, když je žena?“ Dokonce i Manjushri jim to říkal, oni nevěřili Manjushrimu. Věřili byste tomu? Manjushri Bódhisattva byl v té době v Buddhově kruhu Arhatem moudrosti číslo jedna.Někteří mniši a mnišky ale vidí do budoucnosti. Vidí i mě. Proto, když jsem se vrátila zpět po Himálajích, oplatila jsem jí laskavost tím, že jsem předala tuto Quan Yin Metodu jí i dceři, pouze jim dvěma. A ony mi velmi věřily a stále dodnes mi říkají Mistryně, když jsem jim nabídla něco na zaplacení jejich chrámu. Říkaly: „Děkujeme Mistryně“ a tak dále. Já jsem u toho nebyla. Jen jsem poslala lidi, aby to nabídli. Nabídla jsem některým chrámům, ale nechci říkat, kolika a kde.A když jsme se poprvé setkaly, ona mě také něco naučila, přinejmenším mi dala jednu sútru. V Německu jsem tehdy nevěděla, kde sehnat nějaké sútry, tak ona mi jednu dala. Vzpomínám si, že cokoli jsem četla, to bylo předtím, už dávno, v Âu Lạc (Vietnamu). V Německu se nedá sehnat aulacká (vietnamská) buddhistická sútra – velmi obtížně. A ona ve mě velmi věřila, stále věří, a řekla mi, co tehdy o buddhismu věděla. V té době jsem ještě běhala po planetě a nešla jsem ještě nikam hledat osvícení.Ale ti, kteří říkali, že jsem přijala útočiště – ale ona byla velmi skromná – nepřijala mě jako svého následovníka nebo žáka, protože když přijmete útočiště u mnicha nebo mnišky, pak jim přinášíte nabídku a to všechno. To ona nepřijala. Vzala mě k jinému mnichovi, který má chrám. Ona žádný chrám neměla a myslela si, že je žena, a není úplná bhikkhunī. Nepřijala tehdy 250 přikázání, aby se stala skutečnou bhikkunī, což znamená, že není plnohodnotnou mniškou. Takže mě vzala k plně vybaveným, plnohodnotným mnichům, abych se k nim uchýlila, a to vlastně nic nebylo. Oni si možná jen vezmou vaši červenou obálku s nějakými obětními penězi a přitom vám řeknou: „Dobře, teď jsi žákem Buddhy, Sanghy a Dharmy.“ To je vše.A nic mě nenaučili. Takzvaní dva mniši, velcí mniši s chrámy, mě nenaučili vůbec ničemu, dokonce ne víc než ta mniška, která mě učila nebo mi dala sútru. A pak, když jsem se šla učit někam jinam, tak mě obvinili, že jsem kacíř nebo co. Nic mě nenaučili. Měli mě tehdy naučit, jak nebýt kacířem, když jsem kacíř.Ale nevadí, lidé. Mniši, jeptišky, to jsou také lidé. Ještě nejsou Svatí. Tak proto. Buddhové jsou jiní. Buddha se narodil jako člověk, ale nebyl člověkem. Řekl, že byl Buddhou už odjakživa, jen se tentokrát vrátil po celém pracovním cyklu, služby v lidském světě. To je to, oč tu běží. Takže to bylo naposledy. Už prošel celým cyklem od Buddhy, aby se stal znovu Buddhou. To je vše. Ale on už byl Buddhou odjakživa předtím. Eony, eony, nespočet období mnoha Zemí, mnoha Nebes, zničených, znovu vybudovaných – On je Buddhou už dlouho. Tak dlouho, že se to nedá spočítat. Tomu se říká mnoho, mnoho eonů času. Stejně tak je to s Maitreya Buddhou a mnoha dalšími Buddhy. Je samozřejmě možné, aby se člověk také stal Buddhou.Photo Caption: Uvadání na ochranu dalších jarních životů!Exalted Womanhood, Part 13 of 20, Nov. 13, 2024
2024-12-06
Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Každý, kdo kontaktuje ostatní pro nabídky či jakoukoli výhodu, musí sdílet karmu této osoby. Nikdy nevíte, co následovníci dělají doma, nebo ve svém srdci, na co myslí, nebo kolik špatné karmy mají v tomto životě či z minulého života, která se stále přelévá. To vše si musíte zapamatovat a nést. Takže, pokud jste mniši, jeptišky či kněží, musíte opravdu, opravdu, každý den pokorně děkovat Bohu, děkovat Buddhům za to, že vám pomáhají, že vám odpouštějí, že vás podporují Svou Mocí. Jinak to všechno člověk sám nemůže strávit.V Âu Lạc (Vietnamu) byl příběh, který mi vyprávěla moje učitelka mniška, když byla uprchlíkem v Německu. Pracovala jsem v jednom uprchlickém táboře v ALAC (Centrum poradenství a právní pomoci) a tam byla jedna rodina, buddhistická rodina, čtyřčlenná – dva mniši a dvě jeptišky. Manžel a syn byli mniši a dcera a matka byly mnišky, jak mi řekla matka mniška. Právě oni byli svědky mého slibu před nimi. Řekli mi, že ať si přeji cokoli, pokud se kadidlo vůbec nezakřiví, neohne dolů nebo nespadne dolů, kadidlový popel neopadne, pak se mé přání splní. Mé přání bylo skutečné a upřímné. Všechna kadidla stála – všechna hořela, ale žádný popel nespadl dolů. Proto jsem se jí po odjezdu do Himálaje a návratu zpět, chtěla odvděčit za její laskavost, protože mě naučila něco o Buddhách, buddhistech a podpořila mou větší víru v buddhismus.V té době jsem byla buddhistka i křesťanka, takže jsem nosila na hrudi křížek. Dal mi ho jeden z pracovníků Caritas, tak jsem ho nosila. Buddhistickým jeptiškám se nelíbilo, že nosím křížek. Byly by rády, kdybych místo něho nosila sochu Buddhy. Chtěly mě vtáhnout do buddhismu místo do křesťanství. Říkám vám, že na tomto světě je těžké vyznávat jednu víru, protože ostatní by vás rádi vtáhli do jejich jiné víry, protože si myslí, že buddhismus je lepší, a ten druhý si myslí, že křesťanství je lepší atd. Mohli by se hádat věčně, přinejmenším slovně. Ale v mé rodině je otec křesťan, babička a matka jsou buddhistky, tak co mám dělat? Narodila jsem se a vyrůstala v obou tradicích.A můj tehdejší slib před mými čtyřmi mnišskými představenými zněl, že si myslím, že můj život… Řekla jsem Buddhům v Nebi: „Můj život jako člověka není špatný. Vím, že lidský život je špatný, ale můj není tak špatný. Tak prosím, jestli mám nějaké zásluhy, prosím, přenes je na ty nejhorší, na ty nejhorší možné duše, ale nedávej mi o tom vědět.“ A tak se všechna kadidla napřímila. A tenkrát jsem to mnichům a jeptiškám neřekla, ale myslím, že teď už to říct mohu. Řekla jsem to, a proč ne? Jen okamžik, zeptám se, jestli bylo špatné to říct, nebo ne. Ne, už se to stalo. Jsem už hodně stará a dělám to už mnoho desetiletí, takže nikdy nevím, jestli zítra nezemřu, když tak tvrdě pracuji a hodně utíkám, takže nevadí. Jinak byste to měli neustále ve vaší mysli. „Co říkala? Co slíbila? Proč kadidla stála všechna rovně a nic z jejich popela neupadlo? Co říkala?“ A to by vaši mysl příliš zaměstnávalo.Tak tohle se v mém životě opravdu stalo. Od té doby se to děje pořád. Ale dělo se to už předtím, aniž bych o tom věděla. Stejně, jako že jsem se už narodila jako Buddha, ale nesměla jsem to vědět, než jsem zestárla. Musela jsem jít a znovu to získat. A když jsem to věděla, už jsem se neodvážila nic říct, protože vidím, že všichni Mistři říkají lidem, že jsou Mistři od Boha a Buddhové a tak dále, a všichni mají velmi děsivý život, a stejně Jim mnoho lidí nevěří.I být jen normální Mistryní, natož Nejvyšší Mistryní, už na mě všude útočili, a to nemluvím o tom být Maitreya Buddhou nebo Kristem, Tím Jedním a Jediným pro toto období, který může pomoci světu. Samozřejmě, lidé tomu neuvěří. Když se na mě podívají, řeknou: „Cože? Vždyť je to jen malá žena. Jak může být Buddhou? Žena nemůže být Buddhou.“ Co když už jsem Buddha? Mohu tedy dělat mnoho věcí. Mohu se stát ženou nebo mužem podle toho, co lidem nejvíce prospívá. Takže i když nevěříte, že jsem Buddha, prosím neříkejte o mně nic špatného. Jinak vám nemohu pomoci. Nesnažím se vám vyhrožovat. Přísahám Bohu, Buddhům, že jsem vám řekla pravdu. Nebo budu potrestána, navždy ztratím svou existenci. Co dalšího vám chci říct? Okamžik, budu o tom přemýšlet.Och, ano, zapomněla jsem, že jsem chtěla mluvit o Lotosové sútře, v níž Manjushri řekl tazateli, že šel do Oceánského království, a jeden z duchů, vodní duch, dračí dcera, dcera Dračího krále – většinou Dračí král vládl vodě. Dračí dcera tedy dosáhla osvícení. Stala se Arhatem hodným uctívání. Bylo jí teprve osm let. Poté, co o Ní všichni ostatní pochybovali, dokázala to.Ale tito lidé, ti, kteří o Ní pochybovali a pochybovali o Manjushrim, už také byli na vyšší úrovni, ne na tak vysoké jako Arhat nebo Buddha, ale pravděpodobně byli na jedné bez návratu, kdy už se nikdy nemusí znovu vracet do lidského života, pokud nebudou chtít. Už jsou vysoko. Takže když to dokázala, mohli Ji vidět, když se projevila v jiných zemích, jiných oblastech, jiných Říších a odhalila Svou vlastní identitu jako velmi osvícená Bytost, která učí jiné bytosti, učí vnímající bytosti ve vzdálených, vzdálených zemích.